Obnovitelné zdroje energie jsou nutnost, přichází agrivoltaika

Nevýhody spalování uhlí byly jasné hned

Brzy poté, co Tomáš Alva Edison zprovoznil v roce 1882 v New Yorku první veřejnou uhelnou elektrárnu na světě, ukázal technický pokrok lidem svou odvrácenou tvář. Nadšení z elektricky osvětlených ulic a domů kazily dva vysoké komíny, nepřetržitě chrlící štiplavý kouř do ovzduší.

O pár let později už jeden pokrokový anglický průmyslník, lord William Armstrong, varoval, že zásoby uhlí jsou omezené, a prosazoval využívání obnovitelné vodní energie. V roce 1878 zprovoznil první hydroelektrárnu na světě.

Přestože se lidé v rozvinutých státech následně věnovali spíše světlejší stránce průmyslového rozvoje, stavěli továrny a budovali města, oba naznačené problémy je brzy začaly dohánět. Obavy z vyčerpání zásob fosilních paliv narůstaly, ovzduší průmyslových měst se měnilo v nedýchatelný smog.

Koncem 70. let 20. století přišli vědci s poznatky o škodlivém vlivu skleníkových plynů na klima planety a státy začaly jednat o snižování emisí oxidu uhličitého. Sto let po zprovozněních prvních elektráren začaly nabývat na významu pojmy odpovědnost, udržitelný rozvoj a alternativní zdroje energie.

21. století jako století obnovitelné energie

Dnes už máme jasno. S rostoucím počtem obyvatel Země, s prodlužující se délkou života a se stoupajícími nároky na životní úroveň nám nezbývá nic jiného, než hledat šetrnější způsoby výroby energie, na níž jsme závislí.

Rozvoj alternativních zdrojů pro výrobu elektřiny či tepla je pro nás otázkou přežití. Už se neptáme zda, ale pouze jak. Jak u alternativních zdrojů vyřešíme nestabilitu produkce či menší výtěžnost. Jak si poradíme se zapojením menších zdrojů energie do elektrické sítě, jak budeme energii efektivně skladovat.

To všechno jsou otázky, na které lidé v budoucnu jistě najdou uspokojivé odpovědi. Mnoho řešení můžeme využít už dnes – nejen na úrovni států, ale i ve firmách, veřejných budovách či domácnostech.

Fotovoltaika jinak nebo teplo z podzemí

Zatímco politici se zdlouhavě dohadují, inovativní firmy uvádějí do praxe další a další nápady, jak zužitkovat zelenou energii ze slunce, vody, větru nebo biomasy. Například německá společnost Next2Sun se zabývá novým způsobem instalace fotovoltaických panelů na zemědělské půdě.

Takzvaná agrivoltaika využívá oboustranné fotovoltaické panely tak, aby zabraly co nejmenší půdní plochu. Jsou buď umístěny nad zemí na pět metrů vysoké konstrukci, takže pod nimi mohou růst rostliny, přičemž částečné zastínění může být výhodné v obdobích extrémního sucha. Nebo jsou instalovány svisle jako „ploty“ se stranami obrácenými na východ a na západ, v dostatečných rozestupech, aby si nestínily. Prostor mezi nimi lze využívat k pěstování plodin nebo chovu dobytka.

Solární pole, která nemají jiné využití nejsou ekologicky příliš šťastné řešení, a proto se s nimi v Elektřině Nazeleno nesetkáte. Fotovoltaika své zastoupení v portfoliu výrobců elektrické energie má, jde však výhradně o malé panely, které se nacházejí např. na střechách firem či rodinných domů.

Pozornost se obrací i ke geotermální energii. Tepelné čerpadlo ve spojení s hloubkovým geotermálním vrtem umožňuje levně vytápět rodinné domy a menší budovy. Do vrtu hlubokého až 150 metrů se zapustí kolektory, jimiž koluje nemrznoucí směs přivádějící teplo z podzemí. Stálá teplota země ve 20 metrech je okolo 10 stupňů a s přibývající hloubkou se zvyšuje. Pořizovací cena systému s čerpadlem země-voda je sice poměrně vysoká, pohybuje se od 250 do 350 tisíc korun, ale díky úspornému provozu lze dosáhnout desetileté návratnosti.

V alternativních zdrojích zatím zaostáváme

Z obnovitelných zdrojů pocházelo loni v Evropské unii už 32,3 % elektřiny, což představuje nárůst o 2,3 %. Za pozitivním vývojem stojí zejména rozvoj solárních a větrných elektráren a normální produkce vodních elektráren ve srovnání s podprůměrným rokem 2017. V České republice však obnovitelné zdroje tvoří pouze 11% podíl a jejich vývoj stagnuje.

„Česko potřebuje sebevědomý plán, který nám zajistí postupnou nezávislost na spalování fosilních paliv. Právě moderní energetika je klíčem k čisté, dostupné a levné energii. Během příští dekády může podíl zelené složky elektřiny vyrůst na celou jednu čtvrtinu, a to díky produkci nových solárních panelů, větrných turbín, kotlů na biomasu nebo bioplynových stanic,“ uvedl Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky, při představení kampaně Nová energie Česka letos počátkem dubna.

‍