Vliv trhu na cenu zelené energie

Naše konverzace přešla do osobního setkání a mnoha hodin diskuzí, co za tím přesně je a v jakém stavu se energetika jako taková nachází. Poté jsme přešli k tomu, co já a moji kolegové, kteří jsme se celý svůj pracovní život věnovali vývoji software a budování technologických start-upů, můžeme pro energetiku v ČR udělat. Naším cílem vždy bylo co nejvíce podpořit rozvoj OZE a současně přinést způsob, jak na straně zákazníků tyto obnovitelné zdroje co nejlépe využívat a tím jim přinést úspory a tak podpořit další rozvoj OZE. Vidím to jako hříčku osudu, že teď vysvětluji velmi podobnou věc zákazníkům Nano Green z pozice jejího jednatele a spolumajitele.

Důvodů pro naše rozhodnutí nabízet pouze spotový tarif bylo více a hlavním faktorem pak byla jejich souhra. Pokusím se je popsat v souvislostech. Z délky textu je vidět, že se jedná o komplexní téma. Mým cílem není být stručný, ale popsat vše do detailu tak, abych vám odpověděl na co nejvíce vašich otázek.

Odchylka – co to je a jak vzniká

Zkuste si představit, že jste dodavatel elektrické energie. Máte již zákazníky, se kterými jste podepsali smlouvu o dodávkách elektřiny za fixní cenu a je tedy vaší povinností jim tuto elektřinu dodat. Principiálně máte dvě možnosti, jak tuto elektřinu zajistit:

• nakupovat elektřinu přímo na trhu s elektřinou (tzv. SPOT neboli DT – denní trh) u Operátora trhu s elektřinou (OTE) a nebo
• nakupovat elektřinu přímo od výrobců (přímé smlouvy, tzv. OTC – Over The Counter).
  

Tyto možnosti se nevylučují – klidně můžete nakoupit půlku objemu elektřiny na přímé smlouvy OTC a zbytek dokupovat na SPOTu u OTE. Vaší zodpovědností jako dodavatele pak je, že objem nakoupené elektřiny se musí rovnat objemu spotřebované elektřiny, a to nejen pro celý rok, ale i pro každou hodinu v roce. Pokud se tyto objemy nerovnají, vzniká vám jako dodavateli tzv. odchylka – tedy rozdíl výroby a spotřeby. OTE vám tuto odchylku kontroluje pro každou hodinu v roce a její velikost následně “pokutuje”. Vaší motivací potom tedy je, aby tato odchylka byla co nejmenší. Důležité je zmínit, že odchylka vzniká oběma směry – tedy nejen když spotřeba byla větší než výroba, ale i naopak, když vaši výrobci dodali do sítě více elektřiny, než spotřebovali vaši zákaznici. Cenu odchylky se dozvíte zpětně po konci obchodního dne.

Dodavatel zelené elektřiny

Pokud chcete získat certifikaci, že dodáváte energii z obnovitelných zdrojů (OZE),  musíte z těchto zdrojů vykoupit stejný objem jako spotřebují vaši zákazníci. Samozřejmě v drátech nelze ovlivnit, zda daný elektron k zákazníkovi přitekl z uhelné elektrárny nebo ze solární – co ale můžete ovlivnit je, že objem elektřiny spotřebovaný vašimi zákazníky ze sítě je přesně ten objem dodaný vašimi zelenými výrobci.

Uzavírání smluv

Aktuální doba, tedy konec roku, je v energetice velmi rušné období. Je potřeba uzavřít smlouvy na dodávky elektřiny na celý příští rok – smlouvy se téměř bez výjimek uzavírají na celý kalendářní rok, tedy od 1. 1. do 31. 12. Výrobci a obchodníci vedou diskuze o výkupních cenách na příští rok. Obě strany tak mají možnost si vyjednat podmínky podle aktuálních (ale i predikovaných) cen elektřiny a případně akceptovat smlouvu s jiným dodavatelem (vaší konkurencí), který jim nabídl lepší podmínky. Rok je dlouhá doba a tak je potřeba dobře odhadnout růst klientské základny, spotřebovaný objem, ale hlavně cenu. Pokud nakoupíte draze, klienti odejdou k levnější konkurenci.

Křivka celkové spotřeby

Vše výše zmíněné tedy vede k tomu, že si musíte jako dodavatel každý rok spočítat, kolik vaši zákazníci spotřebují elektrické energie. To zní jednoduše, ale opak je pravdou. Elektřina se nedá skladovat a tak je potřeba znát přesnou spotřebu vašich zákazníků na každou jednu hodinu v roce. Ano, každou hodinu. Při uzavírání smluv v září/říjnu musíte mít velmi přesnou představu, kolik budou vaše domácnosti spotřebovávat další rok.

Zákazníci vám mohou v průběhu roku přicházet a odcházet (obzvláště pokud s nimi máte podepsanou smlouvu na dobu neurčitou s jednoměsíční výpovědní lhůtou). Toto vše musíte zahrnout do odhadované spotřeby. U zákazníků s měřením typu C (tzv. “hloupý” elektroměr), který neumí měřit spotřebu po hodinách, se ale dozvíte celkovou spotřebuje jen jednou ročně (při odečtu/vyúčtování). Pomáhají vám tzv. typové diagramy dodávek (TDD), které poskytuje OTE (operátor trhu s elektřinou). V případě průběhového měření typu B (tzv. “chytrý” elektroměr – instalovaný např. v domácnostech s FVE elektrárnou) dochází k měření dat po hodinách a data se k vám dostanou jednou za měsíc, je pak čistě na vás odhadnout, jak tato spotřeba bude vypadat.

Musíte tedy udělat mnoho odhadů a obecně se dá říci, že čím více zákazníků máte, tím snadnější tento úkol je, protože se různé chování jednotlivých zákazníků více “ztratí v davu”, (tzv. portfoliový efekt). Ve chvíli, kdy máte hotovo, vyjde vám tzv. celková křivka spotřeby všech vašich zákazníků, která popisuje jejich spotřebu v každé hodině daného roku (tedy 8 760 hodnot).

Křivka celkové výroby

Máte odhadnutou křivku spotřeby a na tu je pak potřeba napárovat křivku výroby. Opět hodinu po hodině na celý rok, celkem 8 760 hodin. Pokud byste měli k dispozici uhelné elektrárny, rozešlete jim plán výroby a ony podle něho budou vyrábět. Ty ale jako dodavatel elektřiny z obnovitelných zdrojů nemáte a je potřeba začít “žonglovat” s predikcemi výrobních profilů jednotlivých zdrojů. FVE elektrárny dodávají elektřinu hlavně v létě, větrné po celý rok, když fouká vítr, vodní nejvíce na jaře a na podzim. Počasí má tedy velký vliv na výrobu z OZE, ale všichni víme, že predikovat počasí po hodinách na jeden rok je nemožné. Použijete tedy odhady na základě historie a sestavíte vhodný mix různých typů OZE. Podle nich vám vznikne celková křivka výroby a ta je v ideálním případě identická s vaší celkovou křivkou spotřeby.

Zde vás může napadnout, že si spočítanou křivku výroby s daným výrobcem zasmluvníte a tedy v případě dodání jiného množství elektřiny bude tato odchylka jeho zodpovědností (toto jsou ty zmíněné parametry smlouvy z výrobcem), ale realita je taková, že toto žádný OZE výrobce nebude akceptovat - elektřiny je aktuálně nedostatek (proto její vysoká cena) a ostatní, nezelení dodavatelé, od nich rádi elektřinu vykoupí bez přenesení této zodpovědnosti.

Spotřeba, výroba a realita

Je jasné, že křivky výroby a spotřeby se prostě nedají trefit přesně na sebe na rok dopředu, nějaká chyba (a tedy odchylka) vždy vznikne. S tím se v energetice počítá a tak každý den sledujete, jak na tom je vaše výroba a vaše spotřeba. Pokud zjistíte, že vám elektřina bude chybět (nebo přebývat) na zítřejší den, máte dvě možnosti, jak situaci řešit:

• dokupujete/prodáváte na SPOTovém trhu OTE (cena je známa den předem)
• realizujete odchylku a akceptujete “pokutu” od OTE za odchylku (cena je známa po skončení daného dne)
  

Protože vaši odchylku ale někdo řešit musí (konkrétně elektrárny tzv. podpůrných služeb, které tyto rozdíly musí vyrovnat, jinak by došlo k nerovnováze na celé elektrické síti a následnému výpadku, tzv. blackoutu), OTE z tohoto důvodu “pokutuje” tyto odchylky tak vysokou cenou, aby motivoval dodavatele k tomu své odchylky řešit skrze dokupy/prodeje na SPOTu.

Růst cen a dopad na odchylky

Když to byl vždy takový problém, napasovat tyto křivky na sebe, proč jste o tom neslyšeli nikdy předtím? Odpovědí je současná situace s cenou elektřiny. Před rokem 2021 se cena elektřiny pohybovala prakticky více jak deset let v rozmezí 500 až 1 400 Kč za MWh silové elektřiny (bez DPH a distribuce). Průměrně tyto dokupy/prodeje tvořily okolo 15 Kč za každou dodanou MWh našim zákazníkům. Toto se ale významně změnilo v roce 2021, kdy na začátku tohoto roku stála elektřina okolo 1 300 Kč/MWh, ale na konci roku 2021 již stála více jak 2 500 Kč/MWh. Průměrná cena za srpen 2022 byla téměř 12 000 Kč/MWh.

Pro názornost si představte, že máte jen jednoho zákazníka jen jednoho výrobce. S vaším zákazníkem máte podepsanou smlouvu na fixní cenu 600 Kč/MWh a s vaším výrobcem na 500 Kč/MWh. Vaše marže je tedy 100 Kč za každou dodanou MWh.  Spotřeba vašeho zákazníka je řekněme 10 MWh za rok. Pokud vše proběhne podle plánovaných spotřeb a výrob, vaše marže za celý rok u tohoto zákazníka bude 1 000 Kč, viz následující tabulka.

Pokud ale váš výrobce oproti plánovaným 10 MWh dodá jen 9 MWh (např. protože svítilo méně slunce než se předpokládalo) a naopak váš zákazník spotřebuje nakonec 11 MWh (např. si pořídil bazén s vyhříváním), vzniká vám rozdíl 2 MWh. Vy tento rozdíl musíte dokoupit na SPOTovém trhu za aktuální ceny. Nejprve si ukažme, jak to bude vypadat, když cena na SPOTu bude identická s cenou od výrobce, tedy 500 Kč/MWh, viz následující tabulka:

Vaše marže je 1 100 Kč, tedy stále stejná jako kdyby váš výrobce vyrobil 11 MWh a vy jste je prodali přímo zákazníkovi. Pokud se ale cena na SPOTu v průběhu roku zvýšila např. na 1 400 Kč/MWh, situace bude vypadat následovně:

V takové situaci se dostáváte do ztráty 700 Kč a to jste ještě ani nezaplatili své zaměstnance. Náš vývoj ceny ale ještě není u konce. V roce 2022 cena pokračovala v růstu a z hodnot okolo 2 500 Kč/MWh na začátku roku se vyšplhala chvílemi i na 24 500 Kč/MWh v průběhu srpna. Následující tabulka pak ukazuje, co způsobí takový nárůst s vaší marží:

Vaše ztráta vyskočí na 42 900 Kč u zákazníka, kde jste původně počítali s marží 1 000 Kč. To i přes to, že váš zákazník platil cenu aktuální k začátku roku 2022, tedy 2 600 Kč. Tato ohromná ztráta byla způsobena 10% chybou u křivky spotřeby a 10% chybou u křivky výroby skrze raketový růst ceny na trhu.

Níže je vidět průměrná roční cena elektřiny v čase pro lepší představu o cenovém skoku v roce 2022.

Jako Nano Green samozřejmě pracujeme na neustálém zlepšování našich predikcí spotřeb a výrob, ale i tak je 10 % nepřesnosti velice dobrý výsledek. Zmíněný příklad ale ukazuje, že i 10% nepřesnost vám s aktuálním astronomickým růstem cen způsobí likvidační ztrátu. Řešením pak je, že musíte odpovídajícím způsobem změnit zafixované ceny vašim zákazníkům – a to jste přesně zažívali v průběhu tohoto roku. Cenu jsme museli měnit hned několikrát. Bohužel vývoj ceny elektřiny na trhu stále pokračoval v růstu a my bychom museli v těchto změnách neustále pokračovat. Energetický zákon nám ale nařizuje, že jakoukoliv změnu musíme oznámit 30 dní před její účinností. V praxi to znamená, že jako zelený dodavatel musíte znovu udělat odhad, kde se cena bude nacházet za 30 dní a jak se bude dále vyvíjet, abyste ji správně promítli do vašeho zdražení zákazníkům s ohledem na chyby vašich predikcí výrob a spotřeb. To je za současného bezprecedentního růstu cen nemožné, a proto pak musíte měnit cenu každých 30 dní. To samozřejmě povede k zmatení vašich zákazníků, kteří se ztratí v tom, jaký ceník je tedy aktuálně platný a na základě jakého ceníku jim posíláte předpis záloh, který jim dle zákona musíte s každou změnou poslat.

Červencové sucho

V průběhu roku 2022 jsme postupným zdražováním byli schopni tyto dokupy (a s nimi spojené ztráty) částečně pokrývat opakovaným navyšováním cen u tarifu Nazeleno. Celou dobu jsme věřili, že se růst ceny zastaví, ideálně naopak otočí a my tak budeme moci pokračovat dále jako doposud – tedy z fixními cenami. První týden v srpnu, kdy jsme zkompletovali všechna data o výrobě našich výrobců za červenec, ale bylo jasné, že toto naše přání se kompletně rozplynulo. Naše nasmlouvané vodní elektrárny dodaly kvůli extrémnímu suchu cca o 70 % elektřiny méně než byl náš odhad, a kterou jsme tedy museli s velkou ztrátou dokoupit, a to i přesto, že náš odhad byl založen na datech z posledních 10 let a byl spíše pesimistický (toto sucho zastavilo i několik jaderných reaktorů ve Francii kvůli chybějící vodě v řekách a nemožnosti chlazení těchto reaktorů - což dále přispělo k nedostatku elektřiny a tedy jejímu cenovému růstu). Vodní elektrárny tvoří cca 54 % všech našich výkupů a tedy mají na nás jako dodavatele velký vliv. Důvodem, proč tvoří tak velké procento je zmíněný mix výrobců OZE, abychom co nejvíce trefili křivku spotřeby – vodní elektrárny dodávají více v podzimních, zimních a jarních měsících. Naše navýšení ceny by tak muselo být ohromné – téměř trojnásobné a převýšilo by tak paradoxně aktuální cenu elektřiny na SPOTu. Toto nás nakonec vedlo ke složitému rozhodnutí změnit naše ceníky na SPOTové. Díky tomu je možno zmenšit tuto odchylku na minimum (predikce spotřeb a výrob děláme jen den předem místo celého roku) a současně je možné promítnout pokles cen prakticky okamžitě (ne až se zpožděním minimálně 30 dní dle zákona o oznámení změn cen, ale také až nám doběhnou smlouvy s fixními cenami od výrobců). Také nám to dovoluje nakupovat dále pouze od výrobců OZE za pro ně zajímavé SPOTové ceny a to nezávisle na naší křivce spotřeby, vše je v plném množství obchodováno na SPOTu a tedy nevzniká žádný rozdíl mezi SPOTovou a fixovanou cenou). Též můžeme vykupovat i výrazně více elektřiny od výrobců OZE, než kolik potřebujeme pro naše zákazníky. O to více můžeme podpořit jejich další růst.

Tržní ceny určuje nejdražší zdroj

Nerad bych, aby vše zmíněné vedlo k závěru, že OZE jsou zdrojem celého problému. Je tomu spíše přesně naopak - kdybychom měli v ČR, ale i v celé EU (elektrická síť EU je propojená), více zdrojů OZE, byli by schopny “vytlačit” potřebu spouštět plynové elektrárny 24 hodin denně a alespoň v některé hodiny by tak cena elektřiny byla výrazně menší (plynové elektrárny by v tyto hodiny nevyráběly) – což by se pak promítlo do celkového průměru cen elektřiny. Aktuální diskuze na úrovni EU, ale i ČR, pak vede právě tím směrem, že by všechny neplynové elektrárny dostávaly za svoji elektřinu zaplaceno nezávisle na ceně elektřiny vyrobené z plynu a tím se tedy výrazně snížila její cena. V případe OZE to je pak stále velice zajímavá marže, která dále pomůže k jejich rozvoji a současně to nebude za cenu ohromných nákladů na straně spotřebitelů, jak tomu aktuálně je.

Ceny dokáže snížit flexibilní spotřeba

Náš přístup a s ním spojený plán k řešení celé problematiky pak spočívá v tom, že aby bylo možno nabízet co nejvíce elektřiny z OZE, které jsou proměnlivé, je potřeba odpovídajícím způsobem upravovat spotřebu a tím co nejvíce zamezit spouštění elektráren používající drahá fosilní paliva.

Toto je možné dosáhnout skrze vzdálené ovládání velkých spotřebičů jako jsou např. elektrické bojlery, tepelná čerpadla, elektrická auta, ale i třeba ovládáním baterek, které jsou instalované k FVE elektrárnám. Jde vlastně o takové technologicky vyspělé HDO (hromadné dálkové ovládání resp. vysoký/nízký tarif). V hodinách, kdy je k dispozici dostatek elektřiny z OZE (protože např. svítí slunce a k tomu ještě fouká vítr) je pak cena elektřiny velmi nízko - jedna z takových situací se stala 10. 7. tohoto roku, kdy díky tomu cena elektřiny byla okolo 3 EUR za 1 MWh (tedy cca 0.07 Kč/kWh). Pokud jsme schopni upravit spotřebu podle množství dostupné levné elektřiny z OZE, není pak potřeba zapínat drahé fosilní zdroje a cena elektřiny tak zůstává nízká. Současně takové dálkově řízené ovládání těchto spotřebičů pomáhá balancovat celou síť a fungují tedy jako výše zmíněné elektrárny podpůrných služeb. To je samozřejmě placená služba a přináší tedy tak možnost domácnostem získat tyto platby místo podpůrných elektráren. To následně ještě více snižuje cenu spotřebitelům. Toto je náš hlavní cíl do roku 2023 a následujících let - abychom vám takovéto řešení přinesli co nejdříve. Náš plán celou dobu byl vám nejdříve představit tato řešení, nebo alespoň nějakou jejich část a až následně dělat změny ceníků, aby toto reflektovaly. Bohužel situace s astronomickou cenou elektřiny a problémy popsané výše nás donutily nejdříve udělat změnu ceníků, jinak bychom se k našemu plánu vůbec nedostali, protože bychom museli celou společnost Nano Green zavřít kvůli neudržitelným ztrátám.

I tak mě ale velice mrzí, že aktuální situace způsobuje největší problémy právě zákazníkům zelených dodavatelů jako jste vy. Proměnlivost výroby z OZE nás skrze vysokou cenu elektřiny ovlivňuje výrazně více, než nezelené dodavatele. Jejich křivka výroby je prakticky rovná čára po celý rok. Je pak o to smutnější, že důvodem této vysoké ceny elektřiny je právě výroba z fosilních paliv, převážně pak plynu. Věřím ale že vy, naši zákazníci, kterým záleží na odebíraní zelené elektřiny, si komplexitu tohoto problému uvědomujete a že jsem vám tímto článkem pomohl celý problém lépe pochopit. Až tedy uslyšíte, že viníkem aktuální situace jsou obnovitelné zdroje, budete vědět, že se jedná o velmi velké zjednodušení celého problému. Koneckonců, i to extrémní sucho v Evropě je velmi pravděpodobně způsobeno klimatickou změnou, za kterou stojí právě převážně pálení fosilních paliv.

‍

David Brožík
provozní ředitel a jednatel
Nano Green