Horko k padnutí? Pomůžou ekologické stavby.

Je chvíli po poledni, vzduch na náměstí se skoro nehýbe a teploty se už několik dní drží v tropických hodnotách. Sálajícím cestám a chodníkům občas uleví kropicí vozy, jenže v nekompromisním letním žáru jde o boj s rozpálenými mlýny. Pokud žijete ve městě, je velmi pravděpodobné, že jste se s podobnými dny v minulých letech opakovaně a stále častěji potýkali. Naše města se přehřívají. Co s tím?

Počet tropických dní i nocí se v České republice dlouhodobě zvyšuje a s nimi i průměrná teplota.

Jde o jeden z projevů klimatické změny a přestože se týká všech obyvatel v Česku, ti, co bydlí ve městech, jej pociťují daleko více. Důvod je prostý. Na vesnicích se mohou místní těšit ze všudypřítomné zeleně, která ochlazuje své okolí nejen ve dne, ale také v noci. Zato betonová města s minimální zelení se nestíhají přes noc ochladit. Akumulované horko tak zůstává. Ke změně přitom stačí zdánlivě málo – vrátit městům zeleň.

V chládku a udržitelně

Při projektování a následné stavbě domů je dobré myslet na několik základních věcí, které souvisejí nejen se snižováním teploty objektu, ale jdou také ruku v ruce s větší udržitelností. Nemusí jít ani o úplně nové stavby, často pomůže rekonstrukce. Dobrým příkladem je areál Svatopetrská v Brně, který v moravské metropoli stojí už od 70. let minulého století. Během rekonstrukce, kterou vlastník areálu Top-in.cz, a.s. dokončil v roce 2019, řešili nejen jak se vypořádat s horkem, ale také jak jít vstříc udržitelnější budoucnosti.

Plochou střechu při rekonstrukci osázeli extenzivní zelení a na šikmou střechu i část fasády umístili fotovoltaickou elektrárnu. Kromě toho, že panely absorbují sluneční záření, které by normálně zbytečně ohřívalo povrch domu, přeměňují paprsky slunce na elektrickou energii a přispívají tak k energetické soběstačnosti domu. Na Svatopetrské navíc odebírají Elektřinu Nazeleno, která přichází na řadu v momentě, když je pod mrakem, nebo v noci. O energii z obnovitelných zdrojů proto nepřijdou.

I ochlazování vnitřních prostor je řešeno pomocí tepelných čerpadel a hlubinných vrtů tak, aby zbytečně nevytvářelo teplo, kterým by objekt ohříval své okolí. Venkovní vzduch je předchlazován v podzemním zásobníku a chlad je s pomocí vzduchotechniky distribuován do kanceláří a společných prostor. Sluneční paprsky pak v létě z oken odcloní venkovní žaluzie, zatímco zimní slunce kanceláře prohřeje. Areál má dokonce za cíl spotřebovat tolik CO₂, kolik ho svým provozem vyprodukuje, a šetří i vodou – pro splachování používají podzemní vodu ze studny a pro zalévání zeleně kolem budovy dešťovku. Tím v rekonstruovaném objektu o šesti a půl tisících metrech ušetří polovinu nákladů za vodné. Zeleň pak v areálu udržuje příjemnější klima i v těch nejteplejších měsících a poskytuje zázemí pro nájemce a návštěvníky.

Příklad Svatopetrské ukazuje, že se nemusíte vždy vydat cestou novostavby, když chcete minimalizovat dopad klimatických změn ve svém bezprostředním okolí. To nejmenší, co můžeme udělat, je vylézt na střechu a zamyslet se nad tím, jak ji alespoň trochu ozelenit.

‍